Zálohová faktura a daňový doklad k přijaté platbě

Zálohová faktura (často se jí říká proforma) slouží k tomu, abyste dostali zaplaceno dřív, než zakázku dokončíte. Je to výzva k platbě, nikoli daňový doklad. Co následuje po zaplacení, záleží na tom, zda jste plátce DPH.

Co je zálohová faktura

• Neobsahuje DUZP, protože plnění ještě neproběhlo.
• Odběratel si z ní nemůže uplatnit odpočet DPH.
• Nezakládá vám povinnost přiznat daň. Ta vzniká až přijetím platby.
• Má vlastní číselnou řadu, oddělenou od běžných faktur (doporučeno).

Postup u plátce DPH

Plátce DPH přiznává daň ke dni uskutečnění plnění nebo ke dni přijetí úplaty, podle toho, co nastane dřív. Přijetí zálohy tedy obvykle znamená povinnost přiznat daň, a to v případě, že je plnění v době platby dostatečně určené (je jasné, co se dodá a v jaké sazbě). O přijaté platbě pak musí vystavit daňový doklad k přijaté platbě, a to do 15 dnů od přijetí.

Celý proces má tři kroky:

1. Zálohová faktura: výzva k zaplacení, bez DPH povinností.
2. Daňový doklad k přijaté platbě: potvrzuje zaplacenou zálohu a rozepisuje z ní základ a daň.
3. Vyúčtovací faktura: po dodání vystavíte běžný daňový doklad na celou částku a odečtete od ní zálohu, ze které už daň byla přiznána.

Příklad

Zakázka za 50 000 Kč bez DPH, sazba 21 %, záloha 50 % ceny včetně daně.

Na vyúčtovací faktuře uvedete celé plnění (50 000 Kč a daň 10 500 Kč), odečtete zálohu zúčtovanou dokladem k přijaté platbě a k úhradě zůstane doplatek 30 250 Kč.

Postup u neplátce DPH

Neplátce řeší jen to, aby měl o platbě doklad. Po přijetí zálohy může vystavit potvrzení o přijaté platbě, a po dodání běžnou fakturu, na které zálohu odečte. Daň neřeší vůbec.